Vážení čtenáři,

rád bych ocenil tuto knihu napsanou dr Norbertem Mikou – zasloužilým badatelem dějin Slezska, ředitelem Gymnázia č.3 jm. Augustyna Weltzla v Raciborzu na Żorské ulici a členem Vedení okresu. Poděkování patří autorovi za ohromnou práci, angažovanost a důvěryhodné představení dějin města a obcí. Rád bych také vyjádřil poděkování všem osobám, jež přispěly ke vzniku publikace v této podobě, jsou to: Ewa Kuźnik – autorka důležitého indexu zeměpisných jmen a korektorka textů a také Bernard Wyrtki – zodpovědný za elektronické provedení textu publikace a správné rozmístění ikonografických materiálů. Kniha byla tištěna v rámci projektu „Dějiny krzanowické země a rod Lichnowských“ („Dzieje ziemi krzanowickiej a ród Lichnowskych“), který byl realizován obcí Krzanowice a Hradec nad Moravicí na základě Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika Cil/Cel 2007–2013. Projekt byl financován Evropským fondem regionálního rozvoje a státním rozpočtem polského státu. Název programu „Přesahujeme hranice“. Zprostředkovatelem, který pomohl dostat se k pomocným fondům Evropské unie, byl Euroregion Silesia a z tohoto důvodu bych také rád poděkoval vedení této organizace.
Je třeba zdůraznit, že publikace je typickou historickou monografií města a obcí Krzanowice, která celkově zobrazuje geografii terénu, demografické vztahy, prehistorii, dějiny nejdůležitějších institucí a památek, každodenní život a zvyky a také složitou historii trojkulturního polsko-česko-německého pohraničí této části Horního Slezska. Práce rovněž zachycuje osudy rodu Lichnowských, spojeného s krzanowickou zemí, vlastníka majetku, hojného fundátora a iniciátora mnoha důležitých událostí někdy i senzačního rázu.
Doufám, že s obsahem této práce budou spokojeni nejen odborníci, ale i obyčejní čtenáři – milovníci Krzanowic, Borucina, Pietraszyna a Wojnowic. Od četby by neměl odrazovat rozsáhlý aparát poznámek pod čarou. Jde o výraz důkladného pátrání v archivech a knihovnách domácích i zahraničních. Svědčí to také o důvěryhodnosti předložených fakt, jež v případě historických událostí prezentují autentické, klamu zbavené dějiny naší „malé vlasti“. Věřím, že vznik této publikace rozšíří nejen faktografické znalosti, ale umožní i porozumění složitým procesům, jež v této oblasti v průběhu století proběhly a i nyní probíhají.

Starosta Krzanowic

Manfred Abrahamczyk


Úvod

Publikace, kterou právě držíte v rukou, je sbírkou textů, které byly předneseny na populárně-vědecké konferenci Moravská totožnost na polsko-českém pohraničí. Konference se konala 21. dubna 2012 v Kulturním domě v Borucině a byla jednou z klíčových činností, jež se uskutečnily v rámci projektu: DVA NÁRODY – JEDNA MORAVSKÁ KULTURA. Veškeré práce v oblasti zmíněné iniciativy byly koordinovány Městským kulturním střediskem v Krzanowicach. Finančním zdrojem projektu byl Evropský fond regionálního rozvoje, a také neméně důležitá byla finanční podpora ze státního rozpočtu. Celková hodnota projektu se vyšplhala do výše částky 11 587, 30 eur. Realizace projektu byla započata v říjnu 2011 a ukončena v říjnu 2012. Publikace tohoto svazku je poslední částí projektu Dva národy – jedna moravská kultura, kterého dalšími součástmi byli:
1. Festival polsko-moravských písní
2. “Jako rzadziły i o czym pyrwe śpiwały nasze Omy” – scénické kabaretní texty skupiny “Krzanowickie Omy” a dále texty moravských písní a popěvků
3. „Moravská totožnost na polsko-českém pohraničí“ – populárně-vědecká konference
4. Besední zábava – pod stanem
5. „Objektivně moravské“ – fotografické workshopy

Konference pořádané v Kulturním domu v Borucině již mají svou dlouholetou tradici a jsou věnovány lidem žijícím na polsko-českém pohraničí. První konference se konala dne 24. listopadu roku 2000 pod názvem KULTURNÍ DĚDICTVÍ SLEZKO-MORAVSKÉHO POHRANIČÍ. V roce 2007 se konala další konference s názvem HISTORICKO-KULTURNÍ PROMĚNY NA SLEZKO-MORAVSKÉM POHRANIČÍ.
Sebrané materiály v tomto svazku byly prezentovány na populárně-vědecké konferenci dne 21. dubna 2012. Odborníci z Česka a Polska se ve svých výzkumech soustředili na historicko-kulturní proměny, ke kterým docházelo a stále dochází na polsko-českém pohraničí. Konferenci zahájil ředitel Městského kulturního střediska v Krzanowicach pan Marian Wasiczek, který rovněž přednesl referát Dva národy-jedna moravská kultura, a tím nastínil obecný rámec konference.
Úvodní vystoupení měla dr. Joanna Maksym-Benczew, která ve své práci hovořila o složitosti česko-polské kulturní identity. Dle autorky příspěvku je oblast pohraničí stykem mnoha kultur, jež určují způsoby lidské chování. Z pohledu přednášející je péče o vlastní totožnost nejdůležitějším pojivem regionu. Dodatečně se zmínila o několika institucích, které podporují integrální a regionální aktivity.
Profesor Dan Gwarecki ve svém příspěvku analyzoval opavská periodika: „Opavský Besedník“ a „Opavský Týdeník“. Na základě toho jsme měli možnost dozvědět se, do jaké míry se tyto časopisy vztahovaly k záležitostem života Moravanů, kteří bydleli v ratibořské a glivické oblasti. Časopisy doporučovaly vzdělávání dětí, informovaly o fungování různých sdružení, o vzniku sítí knihoven, spoustu pozornosti vůbec zde bylo věnováno stavu a vývoji školství. Objevovaly se i články na téma charakteristiky folkloru a všeobecně identity moravského lidu a jeho každodenního života.
Dalším přednášejícím byla dr. Kornelia Lach, od které jsme se dozvěděli o způsobu zapojovaní duchovenstva do politických a společenských aktivit v oblasti moravské země. Nejsilnější zbraní v pěstování moravské kultury byly totiž právě „Katolické Noviny“.
Doktor Grażyna Balowska se soustředila na tvorbu regionálního básníka Óndry Łysohorského, a také na pohraniční vlivy působící na jeho tvorbu.
Doc. PhDr. Libor Martinek ve svém rozsáhlém vystoupení prezentoval několik recenzí románu Petra Cichoně – Slezský román.
Doktor Zbyněk Holub, Petra Neubertová a Vít Skalička ve své kolektivní práci analyzovali adjektivum „moravský“ a konstatovali, že pojem je mnohovýznamový, bohatý na způsoby užití. V další části svého vystoupení se zabývali současným stavem nářečí v Chuchelné.
Dalším bodem konference byla prezentace publikace “Jako rzadziły i o czym pyrwe śpiwały nasze Omy” – což je sbírka moravských textů a písní, a také kabaretních scénářů “Krzanowickie Omy”. Kniha obsahuje CD, na kterém ženy z Bořutína svým jedinečným a charakteristickým způsobem zazpívaly několik moravských písní. Knížku obdrželi všichni účastníci konference a místní vokální skupina „Borzuckie kocybajki” zazpívala několik písní, které se nacházejí ve zmíněném sborníku. Na závěr toho setkání měli účastníci možnost ochutnat místní kulinářské speciality.
Tato kniha je určena těm, kteří neměli příležitost zúčastnit se konference. Zároveň je památkou pro ty, kteří tuto příležitost měli. Je to naše snaha o pěstování místní tradice a doufám, že zaujme každého, kdo se odborně věnuje regionalismu. Přeji příjemné čtení!

Ředitel městského kulturního střediska v Krzanowicach
Marian Wasiczek
Krzanowice, červenec 2012

 


Szanowny Czytelniku,

Pragnę Ci polecić niniejszą książkę autorstwa dr. Norberta Miki – zasłużonego badacza dziejów Śląska, a zarazem dyrektora Gimnazjum Nr 3 im. Augustyna Weltzla przy ulicy Żorskiej w Raciborzu oraz członka Zarządu Powiatu. Dziekując autorowi za ogrom jego pracy, zaangazowanie i rzetelne przedstawienie historii miasta i gminy Krzanowice, pragnę także wyrazić słowa uznania pod adresem osób, które przyczyniły się do powstania publikacji w tej właśnie formie. Są nimi: Ewa Kuźnik- autor jakże potrzebnego indeksu nazw geograficznych i osobowych oraz korekty tekstu, a także Bernard Wyrtki – odpowiedzialny za skład komputerowy publikacji i właściwe ułożenie materiału ikonograficznego. Książka wydana została w ramach projektu „Dzieje ziemi krzanowickiej a ród Lichnowskych”, realizowanego przez gminę Krzanowice i Hradec nad Morawicą w oparciu o Program Operacyjny Współpracy Transgranicznej Republika Czeska-Rzeczpospolita Polska Cil/Cel 2007-2013, finansowany przez Europejski Fundusz Rozwoju Regionalnego oraz budżet państwa polskiego. Nazwa programu – „Przekraczamy granice”. Pośrednikiem w dotarciu do funduszy pomocowych Unii Europejskiej był Euroregion Silesia, za co składam podziękowanie władzom tejże instytucji.
Publikacja – co należy podkreślić- jest typową monografią historyczną miasta i gminy Krzanowice, ukazującą całościowo geografię terenu, stosunki demograficzne , prehistorię, dzieje ważniejszych instytucji i zabytków, życie codzienne i zwyczaje oraz złożoną historię trójkulturowego polsko-czesko-niemieckiego pogranicza tej części Górnego Śląska. W pracy uwzględniono ponadto losy, związango z ziemią krzanowicką, rodu von Lichnowsky- właściciela ziemskiego, hojnego fundatora i sprawcę wielu ważnych wydarzeń,niekiedy nawet o charakterze sensacyjnym.
Wyrażam nadzieję, że zawarty w niniejszej pracy materiał zadowoli nie tylko znawcę przedmiotu, ale także każdego zwykłego czytelnika-miłośnika Krzanowic, Borucina, Pietraszyna, Bojanowa i Wojnowic. Nie powinien zniechęcać do lektury książki obszerny aparat przypisów, jakim jest opatrzona. Świadczą one o rzetelnie przeprowadzonej kwerendzie w archiwach i bibliotekach w kraju i za granicą oraz o wiarygodności przedstawionych faktów, które – w przypadku wydarzeń historycznych – ukazują autentyczne, odkłamane dzieje naszej wspólnej „małej ojczyzny”. Liczę, że ukazanie się niniejszej publikacji , pozwoli nie tylko poszerzyć wiedzę faktograficzną, ale również lepiej zrozumieć wiele skomplikowanych procesów, jakie na tym terenie mają i miały miejsce na przestrzeni wieków.

Burmistrz Krzanowic
Manfred Abrahamczyk

Krzanowice, dnia 3 lutego 2013r.


Kapliczki i krzyżeKapliczki i krzyże 2

Kapličky a kříže, které jsou při cestě, jsou v Krzanowicích přirozenou součástí krajiny. Jak se ukázalo v průběhu školní výuky, mladá generace si skoro vůbec těchto malých, sakrálních objektů nevšímá. Z tohoto důvodu se mezi učiteli Základní školy a gymnázia v Krzanowicíc zrodil nápad tuto skutečnost konečně změnit. V rámci projektu INTERREG III A POLSKO-ČECHY vznikl projekt, jehož součásti bylo předsevzetí pod názvem „Mladí regionalisté jsou aktivní“. V průběhu realizace projektu byla vyhlášená fotograficky-historická soutěž „Kapličky a kříže při cestě v Krzanowicích“. Cílem této soutěže bylo povzbuzení zájmu žáků o tento druh sakrálních staveb spolu se snahou o uvedení popisu lokálních památek. […]

V průběhu práce v terénu se podařilo dodatečně zaregistrovat pár legend, lidových a vzpomínkových vyprávění, tykajících se původu některých sakrálních objektů, které by jinak mohly upadnout v zapomenutí. […]

Cíl projektu byl nakonec dosažen: mládi lidé poznali lokalizaci objektů malé sakrální architektury a jejích historické a legendární dějiny. Nyní si všimly, že najednou věnuji pozornost kapličkám a křížům v jiných místech, ptají se na okolností jejich vystavěni či na jejich dějiny. Začali u těchto staveb vnímat jejich neopakovatelnou krásu.

Nahromaděný materiál byl rozdělen do třech častí. Jejich doplněním je ikonografický materiál a mapa, kde jsou označeny kapličky a kříže.[…] První kapitola je věnována kapličkám. V úvodu se nachází geneze, jejich názvy, věnuje se zde pozornost formám tohoto druhu objektů, motivům jejich vystavení, symbolice a funkcím, jež někdy plnily a jaké plní nyní. Následně byly přidány krátké charakteristiky s určením – kde to bylo možné – data vzniku, fundátory a také pečovatele těchto objektů. V druhé kapitole se věnuje pozornost křížům při cestách. Dále je zde představena křižní symbolika a je zde provedeno třídění objektů tohoto typu. Po všeobecné prezentaci je zde každý kříž rozebrán zvlášť. Krzanowické kapličky a kříže si zaslouží úctu. Snad provedeny pokus pomůže znovu k odhalení těchto míst a událostí, jež se k místům pojí a také pomůže stát se můstkem mezi generací fundátorů a současnou generací obyvatel městečka Krzanowice.


Krzanowice i okolice. Monografia gminy

ÚVOD

„Krzanowice. Obyvatelé zdejší obce jsou většinou zemědělci s menšinou inteligence, dělníků a dalších. Většina obyvatel jsou domorodci, pobožní se znaky polské, české (moravské) a německé kultury. Na území obce existují různé organizace. Školství je na velmi vysoké úrovni.“ Těmito slovy charakterizoval 7. března 1949 obec Krzanowice po II. světové válce první vojt-Piotr Grabis.[…]
Zajímavé a kouzelné zákoutí Polska, jímž je krzanowická země, nabízí kromě hodnot krajinných a přírodních zajímavou a neopakovatelnou kulturu a originální zvyky slezsko-moravského pohraničí[…].
Do přelomu 19. a 20. století lze na stránkách lokálního moravského, polského a německého tisku nalézt mnoho zpráv. Tehdejší redaktoři časopisů si dali záležet na tom, aby čtenář dostal do rukou informace přesycené mnoha velmi poutavými detaily, jež napomáhají poznat ducha této doby. Část zajímavého materiálu, především z meziválečného a poválečného období, obsahuje Nástin dějin Krzanowic napsaný Pawłem J. Newerlou a Wiesławem Sikiem. Nesmíme však zapomenout na špičkové publikace Kornelie Lach o folkloru a zvycích na polsko-českém pohraničí a také o farnosti v Borucině. Některá fakta týkající se především dějin, institucí a organizací na území obce Krzanowice lze najít v populárním průvodci Anny a Władysława Płonkových.

 


Kultura w powiecie 2Kultura w powiecie

Šestisetletá tradice multifunkční role okresů v Polsku – přerušená na čtvrt století gierkovskou teritoriální reformou státu v roce 1975 – ve svých základních funkcích v současné polské realitě konce 20. století velmi těžce ožívá. Tyto funkce – organizačně-administrativní, sociální, soudní a v neposlední řadě kulturotvorná – jsou nezanedbatelné.
V povědomí současných třicátníků a čtyřicátníků obou pohlaví, kteří jsou základními nositeli společensko-ekonomické dynamiky našeho státu, je pojem okresu doposud osobitou „bílou chartou“. Problémy v zavádění až čtyř historicky opožděných reforem najednou (administrativy, zdravotní služby, důchodů a osvěty) zapříčiňují, že tato dnes tolik potřebná obyvatelská dospělost a spoluzodpovědnost za Polsko se stále nedokáže dostat do čela základních povahových vlastností mnoha Poláků. […]. Již před 1. lednem 1999 – datum startu nově vytvořených zemských a městských okresů – se univerzitní učitelé pedagogiky kultury sami připravovali a připravovali i své studenty na získávání znalostí o rozvoji okresních institucí, zvlášť na rozpoznávání a rozšiřování jejich šancí kulturotvorné efektivnosti.
Základnou těchto příprav bylo dvoudenní vědecko-praktické zasedání na téma „Kultura v okresu – balast nebo šance?“ pořádané pro nově zvolené předsedy okresních komisí kultury, osvěty, edukace, sportu, rekreace (různé názvy v různých okresech). Zasedání se konalo sotva 100 dní po vzniku okresů.[…]. Programový obsah příspěvků, které byly na konferenci předneseny, se týkal na jedné straně všeobecné diagnózy podmínek startu okresní samosprávy (referát prof. dr hab. Antoního Gładysze) a také kulturního vkladu tří bývalých vojvodství – bielského, katowického a częstochowského – do společné zásobárny kulturních hodnot nového slezského vojvodství. Na druhé straně zase ukázaly perspektivu – především vzdělávací – pro obyvatele slezského vojvodství na konci 21. století. […].
Uplyne mnoho času než si okresní a vojvodští poslanci osvojí pomocnou nikoliv vládní roli vzhledem ke společnosti a obecním spolkům, které měly od roku 1990 už třikrát možnost prostřednictvím lokálních voleb vybrat své zástupce, zatímco volby do okresních rad se poprvé konaly 11. října 1998. V praxi se ovšem objevily agresivní kampaně centrálních politických stran, což zkreslilo a dlouho ještě bude zdržovat rozvoj naší demokracie. […].
Další brzdou v dozrávání spodní, obyvatelské, subjektivity se mohou stát konflikty mezi okresy a obcemi. Ukazuje na ně na slovo vzatý znalec této problematiky, Stefan Bratkowski, upozorňující na zavedení tzv. „rychlého okresu“: „samostatně zvolená okresní vláda bude degradovat obce […] nevyhnutelně oslabovat jejich finanční potenciál”. Aby tomu bylo zabráněno, doporučuje Bratkowski vznik „okresního svazu obcí, který by automaticky vytvářel pocit, že je třeba být v obci „silným“ a že není možné zahajovat kariéru bez zkušeností z obce nebo města“. Najdeme zde návaznost na v Evropě a v západním světě známý názor Konrada Adenauera, mnoholetého starosty Kolínu nad Rýnem, spoluinspirátora Evropské unie, který tvrdil, že politik, jenž se prosadil na úrovni obce, nemá kvalifikaci k vyšší politické kariéře.
Myslím si, že hlubší základny nebude zbaven konečný závěr, že šancí aktuálně začínajících okresů je upevnění již dosažené subjektivity obcí, aby byla lépe rozvíjena totožnost okresů a regionů jako teritoriálně-programových spolků obyvatelské společnosti. Lokální tisk i veřejná média velmi pozitivně ocenily konání a téma konference.

A.G.


…Od svých kořenů není možné odeZarys historii Krzanowicjít. Ony v cizí půdě, i když uschlé, budou se připomínat. Z tohoto důvodu se seznam s historií Vlasti, ve které bydlíš a žiješ. Poznávej velké Němce a Moravany, stejně jako Poláky. Zapoj je do svého života. Tehdy a jen tehdy otázka Kdo jsem? pro Tebe přestane existovat. Vysvobodíš se z toho domnělého známení. Budeš nad tím. Budeš mimo. Budeš volný. Zvedni hlavu, na své kořeny můžeš být hrdý.
Ať je tato německo-moravsko-polská kniha příspěvkem k poznávání svých kořenů!

Kněz Wilhelm Schiwon

.


Konkurs kuchni regionalnej

Wielki festiwal SMAKOŁYKÓW

W krzanowickim Miejskim Domu Kultury odbył się 12 grudnia 2009 roku międzynarodowy Konkurs Kuchni Regionalnej. Potrawy zaprezentowali młodzi mieszkańcy Krzanowic, Borucina, Wojnowic,Pietraszyna i czeskich Strahovic. Gościnnie wystąpili Słowacy i Ukraińcy.[…]

Celem konkursu było ukazanie umiejętności i tradycji kulinarnych mieszkańców pogranicza, wzajemna integracja pokoleniowa osób przygotowujących potrawy, przekazywnie zwyczajów i recept kulinarnych, wypracowanie najlepszych form współpracy w realizacji wspólnych projektów pomiędzy samorządami, organizacjami społecznymi oraz mieszkańcami pogranicza, integracja mieszkańców pogranicza,promocja Europejskiego Funduszu Społecznego oraz euroregionu Silesia oraz tradycji kulturowych, historii i zwyczajów jego mieszkańców. […]

Gościnnie poza konkursem dofinansowanym z środków unijnych, swoją kuchnię pokazali Słowacy z Liptowskiej Porubki orazUkraińcy z Rohatynia. Goście z Ukrainy i Słowacji tworzyli też jury, które oceniało dania konkursowe. Najwyżej oceniono: świąteczną zupę grzybową z Wojnowic, pieczonegoindyka ze Strahovic, gołąbki z Borucina, moczkę z Pietraszyna i deser, czyli kruche ciasteczka z Krzanowic. […]

W części artystycznej prowadzonej przez Kornelię Pawliczek- Błońską, zaśpiewała Dominika Sławik oraz zaprezentowały się Krzanowickie Omy w okolicznościowym programie.


Szkola

Základní škola v Křenovicích na Akaciové ulici bude v tomto roce slavit 30. výročí fungování. 30 let znamená pro některé mnoho, pro jiné možná málo. Každopádně ve školním životě je to dlouhá doba. V průběhu těchto let prošlo naší školou 2329 žáků, zaměstnaných bylo 136 učitelů a 90 administrativních zaměstnanců a pracovníků obsluhy. Jedni zůstali ve škole na krátkou dobu, několik měsíců nebo let, druzí s ní spojili celou svou kariéru. […]
Každý pracovník této školy si pamatuje léta, která zde strávil. Při příležitosti 30. výročí školy je vhodné připomenout dějiny její stavby a zahájení provozu, reálie 70. a 80. let a také změny, jež proběhly v 90. letech 20. století. Těmto okolnostem je věnovaná první kapitola napsaná Korneliou Lach. Katarzyna Łozińska zpracovala současný obraz školy, představila žáky, učitele a pracovníky, připravila základnu materiálů a mnoho zajimavostí z aktuálního školního života.[…]
Všichni autoři textů připravovali své „materiály“ na základě dotupných zdrojů, a to především z protokolu Pedagogické rady, deníků a školních kronik z let 1978–2008. Ve zmíněných zdrojích nejsou, navzdory našemu očekávání, zaznamenány veškeré události, taktéž archivální pátrání jsme doplňovali mnoha rozhovory s lidmi spojenými s naší školou. Díky tomu se nám podařilo mnoho zajímavostí ze školního života, které by jinak upadly v zapomnění, zachránit. Ve chvíli odevzdávání textů k tisku cítili všichni autoří zvláštní pocit zklamání, který vyplýval z vědomí, že se naplno nepodařilo vše zachytit. Ať nám čtenář odpustí tyto naše nedostatky, protože je tomu stejně jako v případě přečtení dobré knihy. Jestliže se na jejím základě natočí film, chceme ho vidět. Pak citíme ono zklamání, protože něco ve filmu nebylo zobrazeno tak, jako jsme si to představovali, neboť každý cítí a prožívá jinak. Podobně mohou reagovat čtenáři této knihy, již strávili v naší škole ta nejhezčí léta svého života. Budou v ní hledat své vzpominky a zkušenosti. Pokud se podaří najít alespoň jejich část, kniha splní svůj úkol. Ačkoliv je psána prizmatem „skla a oka“, „pocit a víra“ musí doplnit celek…

Kornelia Lach


Dziecictwo kulturowe pogranicza śląsko-morawskiego

II. Okresní rada kultury je akcí pořádanou dne 24. listopadu 2000 Okresním úřadem a Kulturním domem v Borucině, která se tématikou výrazně odrazila v dějinách polsko-českého pohraničí, v dějinách obcí Krzanowice, Krzyżanowice, Pietrowice Wielkie a přesto je hned na začátku nezbytné uvést několik úvodních informací, tykajících se pohraničí.[…] Lidé bydleli na etnicky diferenciovaných okrajích, včetně obyvatel ratibořských zemí, jenž se vždy lišili od lidstva bydlícího ve vnitrozemí. Rozhodoval o tom především „syndrom pohraničí“. Jedná se o faktor, který přispíval k lepšímu průtoku informací o životě mimo hranici. V příhraničních oblastech jsou totiž lidé ve skutečnosti více otevření a více informováni o událostech, jež se konají za hranicí.

Ve středověku hranice nefungovala v dnešním slova smyslu, stačilo vědět které vesnice a města patřily panovníkovi poddanému raciborskému knížeti, a které vesnice a města patřily panovníkovi poddanému knížeti opavskému[…]

Zásadní změna přišla až se vznikem Československa. Tehdy v letech 1920-1938 vznikla německy-československá hranice, která byla velmi hlídaná. Následně v letech 1945-1990, i přes oficiální prohlášení o socialistickém přátelství, existovala skoro „betonová opona“ na polsko-české hranici, která znemožňovala bližší kontakty obyvatel příhraničních obcí. Tím pádem posledních 65 let se velmi neslavně zapsalo v cca 900leté tradici přátelské hranice. […] V posledních letech díky živému zájmu obyvatel polsko-českého pohraničí je pořádána II. Okresní rada kultury, která navazuje na pořádaní na Hlučínsku česko-polské konference, organizované dr. Erichem Šefčikem (přednášejícím na naší radě), s účastí ratibořských přednášejících. V 900letém raciborsko-opavském sousedství byla spolupráce příhraničních obyvatel měst, vesnic a obcí v době pokoje velmi živá, pro lidi rozdělených kordonem užitečná, ale vznikala na základě lokálních iniciativ. Řadily se zde potřeby místních sociálních prostředí, při čemž nebyla inspirována místní vládou nebo státními jednotkami, jak je tomu nyní.  

Ryszard Kincel


Euroregion

Pokud by se mne někdo na začátku 90 let 20. století zeptal, zda se Polsko a Česko stanou plnoprávnými členy Evropské unie a naší obyvatelé budou volně po Evropě cestovat bez hraniční kontroly, jistě bych řekl, že je to málo pravděpodobné. Málokdo věřil tomu, že během necelých 20 let Polsko, Česko a další státy východního bloku přistoupí k vrstvám Evropské unie a Schengenské dohody a při tom zmizí veškeré bariéry celní, hraniční a pracovní. […]

Podnětem k vzniku této publikace bylo 10. výročí podepsání smlouvy o vzniku Euroregionu Silesia ze dne 20. září 1998, kdy v roce 1996 vláda města Racibórz a Opavy pořádala konferenci „Oblast Opava-Racibórz. Historie a perspektivy v Evropské unii“ a nikdo si nebyl úplně jistý, zda se podaří vytvořit Euroregion Silesia a jaký úkol bude mít v integraci Poláků a Čechů, od Beskyd k Sudetům.[…]

Tyto slova byly prvním uvažováním vlády města Racibórz a Opavy na téma možnosti vzniku partnerských svazů Polska a Česka v těchto oblastech, dle vzoru již fungujících svazů v Západní Evropě. V následujících letech zmíněné pokusy pomohly vytvořit pozitivní modely přeshraniční spolupráce mezi Raciborzem a Opavou a byly prvním a zároveň nejdůležitějším krokem k založení dvou sdružení a vzniku Euroregionu Silesia, ke kterému došlo ve zmíněném roce 1998.

Záměrem této publikace je představit čtenářům rozsah činností Euroregionu Silesia od doby jeho vzniku až k současnosti. Je taky pokusem o odpověď na otázku, zda hlavní cíl určený jeho zakladateli v statutárním dokumentu, popisovaný jako:podporování a realizace polsko-české spolupráce na území příhraničního regionu polského Slezska a českého Slezska a Moravy, cílem snížení negativního vlivu existence státní hranice, zaručení rovnoměrného rozvoje příhraničních oblastí na obou hraničních stranách a zároveň umožnění plynulé integrace v rámci Evropské unie“ je plně realizován v této části polsko-českého pohraničí.

Jménem Euroregionu Silesia
Předseda představenstva
Sdružení obcí povodí Horní Odry
Mirosław Lenk